Kultura pití kávy je v Evropě odlišná od americké. Evropané dávají přednost hotové směsi jako kávě určité provenience (např. italské espresso), kde kvalita je trvalá, a to z důvodu stále stejné receptury míchání. Američané však přicházejí více na chuť sortimentně čistým kávám plantážním.
Zde lze dokonce pozorovat trend ke kávám raritním, jejichž roční sklizeň je nepatrná, které však mají svou nezaměnitelnou chuť a vůni. Jedná se například o havajskou kávu Kona nebo proslulou, odborníky velmi ceněnou kávu Jamaica Blue Mountain. Kávoví experti mají za to, že i Evropané začnou více objevovat kouzlo a pestrost chutí sortimentně čistých káv. Předpokládá se, že jejich spotřeba tak poroste i na starém kontinentě.
Italové vypijí ročně 33 miliard šálků kávy, což přepočteno na hlavu znamená spotřebu cca 600 šálků. Kávová kultura je zde velmi rozvinutá – počet rodinných pražíren a kaváren je opravdu enormní. Právě Itálie dala světu pojem zvaný italské espresso. První profesionální přístroje na přípravu espresa na světě byly vyrobeny počátkem 20. století v Miláně, avšak ve 30. letech vyvinul Francesco Illy kávovar, který místo páry proháněl mletou kávou stlače ný vzduch. V roce 1945 vynalezl Ital A. Gaggia přístroj pákový. Příprava espressa zaručuje
vysokou míru aroma a plnou, bohatou chuť. Mletá káva se přitom extrahuje tak rychle, že se nemůže příliš silně vyluhovat ani zhořknout.
Popíjení kávy v četných kavárnách na pařížských bulvárech a náměstích je pro turisty i místní obyvatele samozřejmým a typickým doplňkem koloritu této metropole. Uvedený zvyk má však svůj původ u obchodníků v provinciích, zvláště však v přístavu Marseilles. V Paříži se káva objevila v roce 1657. Nejdříve ji prodávali pouliční prodavači v malých obchůdcích a pouťových stáncích. První opravdovou kavárnu - Café Procope - otevřel Procopio di Cultelli v roce 1686. K její popularitě přispělo atraktivní umístění naproti Théâtre Français. Její elegantní obrazy, zrcadla a mramorové stolky vzbuzovaly respekt a lidé ji navštěvovali nejen kvůli klepům, ale i kvůli možnosti setkání se jmény jako Russeau, Diderot apod. Později, během revoluce je pak vystřídali Marat, Robespiere a Danton. Do roku 1720 byla Paříž domovem 380 zahradních nebo pouličních kaváren, o 150 let později jich bylo již na tři tisíce. Mnohé z nich, mezi nimi i Café Procope, zůstaly v provozu dodnes. Spotřeba kávy ve Francii dosahuje v posledních letech okolo 180 000 tun ročně. Na rozdíl od Italů dávají Francouzi přednost kávě slabší. Převážně se tu používají kávy středního pražení, které se po umletí zrnkové kávy spařují.
Angličané jsou proslulí především svou čajovou kulturou. Ve spotřebě čaje zaujímá Anglie po Irsku druhé místo na světě. Za kávu se ve Velké Británii vydává asi 560 milionů liber, což je pouze o 100 milionů více než za čaj. V České republice je obratový poměr kávy ku čaji mnohem výraznější ve prospěch kávy, a to 7:1. 80 % káv v Británii se spotřebuje v instantní podobě, 11 % z celkového množství připadá na špičkové kvality. V posledních letech výrazně roste obchod s espresem.
5,7 milionu finských spotřebitelů kávy konzumuje ročně v přepočtu neuvěřitelných 12 kg na obyvatele. Finsko zastává v tomto ukazateli první příčku na světě. Finští konzumenti jsou velice nároční na kvalitu a rozpustná káva činí pouhé procento z celkové spotřeby. Místní pražírny dovážejí výhradně arabiku z Kolumbie (40 %), Brazílie (20 %), Kostariky, Guatemaly, Nikaraguy a Mexika (20 až 25 %). Také Norové, Švédové a Dánové jsou velkými konzumenty kávy a každý z těchto národů má svou vlastní metodu její přípravy.
Pokud jde o celkovou spotřebu kávy, je Německo po Spojených státech druhým největším spotřebitelem na světě. Ve spotřebě na hlavu je však až na 8. místě. V roce 1997 činila spotřeba na hlavu 6,7 kg surové kávy. Průměrně pijí Němci každý den téměř 4 šálky kávy.
Čeští konzumenti dávají přednost kávě aromatické, plné, silné a hořké, případně lehce nasládlé. Nakyslá chuť je jim ale cizí. Převažuje příprava kávy “na turka”, přestože s klasickou tureckou kávou nemá nic společného. Káva “na turka” se připravuje z jemně umletých kávových zrn, které se zalijí vodou o teplotě 96 °C, nikoliv však vařící, aby neunikaly aromatické látky. Turek se pije zásadně bez mléka. Podstatně menší je spotřeba káv instantních, i když v posledních letech roste. Dospělý člověk vypije v českých zemích průměrně jeden šálek kávy denně, což znamená roční spotřebu dva až tři kilogramy na osobu. Z evropského hlediska je to hodnota značně podprůměrná (v Evropě činí průměr šest až sedm kilogramů kávy na osobu a rok). Největšími konzumenty kávy jsou údajně Pražané, kteří vypijí celých 14 % z veškerého spotřebovaného množství.
Za šálek kávy v Tokiu můžete zaplatit v ekvivalentu až 1600 korun. Za tuto částku však dostanete obvykle jamajskou Blue Mountain v křehkém porcelánovém šálku. Tento druh bývá často dárkem k Novému roku. Japonsko je jedinou zemí na světě, která slaví Den kávy, a to 1. října. Espresso se zde téměř nepije, protože Japonci dávají přednost kávě světle pražené. Navíc jsou zde mléčné výrobky méně oblíbene než například v Evropě, a proto je zájem o cappuccino téměř nulový. Velmi žádaná je zato káva konzervovaná, teplá nebo také studená. Jednou z nežádanějších značek je Kilimandžáro, nápoj vyrobený z tanzanské kávy.
Nejčastěji konzumovaná káva v USA pochází dnes z Brazílie, Mexika, Kolumbie a Guatemaly. I když Američané nejsou ve své většině nároční na kvalitu kávy, trh kávy pro znalce, zvané také labužnická, je i tak velký a neustále roste. V 60. letech však vypadala situace úplně jinak. Trh byl nasycen velkou nabídkou méně hodnotné kávy od několika málo producentů.
Nejčastěji nabízenou kávou ve Spojených státech stále zůstává espresso. Počet mobilních prodejen, které espresso nabízejí, neustále roste. Espresso a cappuccino se nalévají do bílých papírových pohárků s plastikovými víčky, a dají se proto pít za chůze. Místní spotřebitelé jsou zvyklí konzumovat espresso ze stoprocentní arabiky. Pokud se arabika upraží příliš slabě, je hotová káva nadměrně kyselá. Aby se této kyselosti předešlo, káva se většinou silně praží. Chuťově výrazné kávy se v USA těší stále větší oblibě, což znamená, že kávy se většinou silně praží. To jim však odebírá jemné chuťové odstíny, čehož místní znalci kávy litují. V USA však současně existuje silná vrstva obyvatelstva, která ve stále hojnější míře dává přednost kávě labužnické. Tuto kvalitní kávu konzumují především mladí, dobře placení obyvatelé měst (yuppies). Americká kávová asociace zastává názor, že rarity z určitých plantáží budou dále získávat na významu a že podíl aromatizované kávy na trhu poroste.
(V článku použity informace z knihy Jona Thorna – Káva).