0
První zmínky o kávě pocházejí z provincie Kaffa v Etiopii, kde se vyskytovaly divoce rostoucí keře kávovníku. Tato oblast je díky tomu nazývána kolébkou kávy. Domorodí obyvatelé z této oblasti samozřejmě znali účinky kávových zrn, které se projevovaly jako stimulant těla i ducha, k masivnímu rozšíření však došlo až mnohem později.
K tomuto objevu se váže několik zajímavých historek. Jedna z nich popisuje příhodu poutníka, který našel na spáleništi po požáru zbytky plodů na ohořelých větvích, které vydávaly nám dobře známou vůni. Napadlo ho plody uvařit a s výsledkem byl velmi spokojený. Později se posbírané plody sušily na horkých kamenech kolem ohniště.
Do světa se káva rozšířila přes Jemen a přístavní město Mocha a zasloužily se o to karavany obchodníků. První zmínky o pěstování se datují do roku 575, ale až koncem 15. století se začala pěstovat ve velkém a šířila se po celém světě, kde získávala na oblibě. Do Evropy se dostala přes Benátky a odtud pak dál přes Atlantik do Jižní Ameriky. Tady se díky příznivým klimatickým podmínkám pěstování natolik rozšířilo, že se z této oblasti stal lídr v produkci kávy.
Kávová zrna jsou semena kávovníku, která se nacházejí uvnitř plodu podobného naší třešni. Každá třešeň obsahuje většinou dvě proti sobě položená semena, která jsou zabalena v pergamenové slupce. Každé semeno je obaleno ještě tzv. stříbřitou blankou. Někdy se vyvine pouze jedno zrno kulatého tvaru, které se nazývá perlová káva a je vyhledávanou raritou hlavně pro svůj tvar. Kávové třešně rostou na stromech nebo keřích většinou na kávovníkových plantážích, výjimečně i divoce. Protože potřebují ke svému růstu dostatek vláhy a slunce, je pro ně nejvhodnější tropické pásmo mezi obratníky Raka a Kozoroha. Rostliny nesnášejí teploty pod bodem mrazu, kdy hynou. Známe asi 100 druhů kávovníků, z nichž jsou pro nás nejdůležitější kávovník arabský (káva arabica) a kávovník statný (káva robusta).
Kávovník dorůstá do výšky 6–10 metrů, ale pro pěstování na plantážích se udržuje výška od 1,5–3 metrů pro snadnější sklizení. Na kávových plantážích často najdeme i vzrostlé stromy s velkými listy, které slouží ke stínění kávovníků před přímým sluncem. Než se z kávového zrna vyvine sazenice, trvá to osm měsíců. Potom ještě další tři až čtyři roky do první sklizně a plodí po doby 20–30 let, nejvyšší výnosy jsou mezi pátým a šestým rokem. Doba zrání kávových třešní je 9 měsíců, ale i přesto probíhají sklizně 2–3 krát do roka. Je to dáno tím, že kávovník je stále zelená rostlina, která má zároveň kvete a má zelené i zralé plody nejednou. To se týká hlavně oblastí kolem rovníku, např. v Kolumbii a Ugandě. Každá rostlina vyprodukuje max. 5–8 kilogramů plodů, ze kterých po zpracování zůstane 1–2 kg zelené kávy.
Káva se pěstuje a vyváží asi z 50 států světa. Největším producentem kávy je Brazílie, kde se pěstuje jak arabika tak robusta, arabiky se zde vypěstuje nejvíc na světě. Celkovou světovou produkci pokrývá z 30–35 %. Na druhém místě je Vietnam, který produkuje výhradně Robustu, které tím pádem vypěstuje nejvíc na světě. Podíl na světové produkci činí 18 %. Díky relativně mladým plantážím dochází k zaplavení trhu levnou Robustou, jejíž podíl ve srovnání s Arabikou roste. Na třetím místě je Kolumbie s převážnou produkcí kvalitní Arabiky hned následovaná Indonesií s převážnou produkcí Robusty. Další producenti jsou Etiopie, Indie, Mexiko, Guatemala, Uganda, Kostarika, Keňa, Nikaragua, Tanzanie, Jemen, Havaj, Jamajka, Panama. Nejvíce Robusty vypěstuje Vietnam, Brazílie a Indonésie. Nejvíce Arabiky vypěstuje Brazílie, Kolumbie, Mexico.
